Ženy liga 7.1.2017
FBK La Comtesse Frenštát vs. Bonusia Ostrava B 0:11
FBK La Comtesse Frenštát vs. SK Sportcentrum Prostějov 0:1
Dne 7.1.2017 v odpoledních hodinách začaly v Prostějově bojovat o ligové body taktéž ženy a do Prostějova jely s úkolem aspoň vybojovat nějaké body pro náš klub, ale čekali nás těžcí soupeři a to na začátek prozatím jasně dominující Ostrava, která doposud v soutěži poráží jednoznačně všechny družstva, ale minule jsme si dokázali, že jim nic nedáme zadarmo a výsledek 2:7 je nejlepší výsledek družstva proti Ostravě během celé sezóny. Bohužel do kupy se nám nedala pilířka zadních řad Lenka Sedláčková, kdy jsme věděli, že tato bude citelně chybět, Táňa Fojtíková má zdravotní problémy taktéž a Michaela Jalůvková nás neposílila. Takže sečteno a podtrženo jsme hráli pouze v 9 hráčkách v poli a v brance byla pouze Míša Strnadlová.
Nicméně jsme se opět rozhodli pro aktivní hru proti Ostravě, protože bránit a čekat na branky je cesta do pekel a z počátku to nevypadalo špatně a soupeřky asi čuměly, že jsme je první 4 minuty nepustili z poloviny a měli i šance, ale naše velká bolest proměňovaní šancí nás opět dostihla. Soupeřky se poprvé dostaly na naší polovinu, daly přihrávku před branku a vlastní gól, což nám vzalo trochu odvahy a i když jsme se snažili, tak soupeř na hokejce je zákonitě lepší, ale obsazování máme naučené, ale toto nám nefungovalo a soupeř přidával jednu branku za druhou a do třetiny to bylo nakonec 0:4. Je smutné, že se proti Ostravě dostaneme tolikrát do šance, ale neproměníme, což zrovna proti Ostravě zamrzí. Bohužel ve stejném výkonu jsme pokračovali i dalším dějství a soupeř nás přehrával technicky a vyspělostí. Nasazení sice bylo na naší straně, ale pouze u poloviny družstva, když zejména Juniorky si myslely, že se nemusí vracet s hráčkou a nemusí makat, jako by byly na nějakém plese a starší holky se tam mohly přetrhnout a to hrály pouze ve třech v obraně, ale góly padaly převážně po chybách útočných řad. Míša v brance si určitě odvedla svoje a na vrub nešla prakticky ani jedna branka, což se nedá říct o přístupu a laxním bránění naších křídel a centrů. Konečný výsledek 0:11 je krutý, protože jsme podle mého názoru mohli dát 4-5 branek, ale střelbu a nahrávky se doučíme.
Druhý zápas po předchozím vyříkaní v šatně, jak by měla vypadat kolektivní souhra a bojování na všech postech, jsme se rozhodli, že se zmáčkneme i když Markéta Kostelníková hrála s bolestivou rukou (dnes už je na ruce sádra - zlomenina) a prvních 7 minut zápasu bylo naprosto skvostných, až na to, že jsme zase nedali žádné branky. Soupeřky jsme nepustili za polovinu a výslovně jsme soupeře válcovali, ale co je to platné, když neproměňujeme jasné šance a je třeba v tomto zápase vyzdvihnout brankářku soupeře. I nadále jsme měli jasnou převahu a Míša v naší brance zasahovala jen sporadicky, ale brankářka soupeře byla pořád v zápřahu, ale naše bolest trefit branku a proměnit šanci je snad zakletá a tak jsem si říkal po druhé třetině, že to snad nebude pro nás smolný zápas. Třetí třetinu jsme opět začali aktivně, ale šance a pološance jsme nedotáhli do konce. V polovině třetiny se již i soupeř více dostával do šancí a hra se i na chvíli vyrovnala, ale Míša ve velkém ohrožení nebyla. Naše síly evidentně ubývaly rychle a v poslední minutě z jedné první větší šance soupeř v čase 11:30 vstřelil branku 0:1 a již jsme neměli síly na srovnání.
Nasazení v útoku již bylo lepší a jde vidět, že to i Juniorky umí, ale stále do starších hráček je to hodně daleko a zase v tomto zápase toho schytaly hodně hlavně ony. Příklad by si všechny měli vzít s Markéty Kostelníkové, která zápas v plném nasazení a bojovností odehrála i se zlomeným prstem z prvního zápasu i když je třeba dodat, že toto zranění nebylo soupeřkou úmyslné, ale prostě při střele trefila prst Markéty, ale jde spíše o to, že některé by raději ani do toho nešly, aby se nezranily, a to se mi krajně nelíbí. Buď do toho půjdeme všichni a bohužel je to sport, kde ke zranění člověk může přijít a s tím se počítá a musíme jít do toho všichni stejně a ne jen starší holky.
