Svatomartinské hry
Dne 12.11.2017 jsme se sešli ve Frenštátské hale a společně jsme odehráli celkem čtyři zápasy. Dva zápasy odehráli naši mladí florbalisti a to proti našim veteránům. Ženy měli na pořadu dne dva zápasy v rámci FFL 2018, přičemž nejprve nás přišly prověřit holky z družstva Koček a poté na závěr holky ze Sokola.
Atmosféra byly jako vždy domácí a to když na hřišti lítají gangy Strnadlů, Vahalíků, Ivanů a atd., tak je jasné, že Svatomartinský turnaj je počin, kde se prostě sejdeme a všichni odehrajeme aspoň jeden zápas. Jsme malý domácký klub a nikam výše to nikdy nebudeme hnát, tak se nám to snad všem líbí a bude to pokračovat dále. Samozřejmě pokud se nám někdo vyklube do velkého florbalu, tak nemáme tendenci někoho držet a u nás si každý rozhoduje sám o sobě, kde bude hrát a atd.
Florbal se hraje na branky a bylo vidět, že i když se jedná o přátelské utkání, tak stejně do toho jdeme se vší verou, což je v konečném důsledku dobře a když vezmu v úvahu, že máme styl založený na běhání, tak je to určitě dobře, že to nebalíme a jedeme pořád, i když se jedná pouze o „sranda mač“ a bylo to vše v rámci fair-play, tak proč ne.
Některé hráčky si myslím přišly na své, protože hrály skoro čtyři zápasy za sebou a některé tři ze čtyř a když vezmu, že se hrálo pokaždé 3 x 10 minut čistého času, tak určitě prověření fyzických sil bylo na místě.
Veteráni a Ďáblici proti sobě, to mělo být hodně o pohodě, ale nebylo, když to myslím v dobrém slova smyslu a oba zápasy ukázaly, že ani jedno družstvo nechce prohrát. U mladých se to nějak počítá, ale u starších chlapů se to nemuselo čekat, ale chlapi taktéž šli do toho a navíc nám ti mladí i rostou, takže to už nejsou žádné „ořezávátka“ a bylo vidět, že více než polovina družstva Ďáblíků je již v juniorském věku, což je už určitě poznat, přičemž jsou to hráči, kteří trénují pravidelně, tak se není čemu divit, že první zápas urvali na svou stranu a to poměrem 7:4. Malý postřeh pro mě, že když vidím Ty otce na hřišti a maminky v hledišti, tak je mi jasné, proč jejich ratolesti hrají florbal a mají celkově ke sportu kladný vztah. Je totiž rozdíl mít rád florbal a podle toho ho hrát, nebo si hrát na to, že jsem florbalistkou nebo florbalistou, abych byl jen zajímavý a „in“. Takové osoby věru u nás nevydrží. A jde vidět, že podpora rodičů a kladný příklad mluví za vše.
Ďáblici – Tak jde vidět, jak nám ty děti rostou a s některých už za chvíli budou chlapi a ženy, tedy aspoň oficiálně, ale rozumem to bych ještě na nějaké hodnocení počkal J. V bráně si odbyl po dvou necelých měsících zápasovou premiéru Filip a byla to premiéra úspěšná. Nejde o to, kolik dostal branek, ale jak se v bráně pohyboval a „mrskal“. Zvládl to a teď je jen na něm jestli to požene ještě dále a hlavně toho nenechat, jelikož názorný příklad je náš Jaromír Ivan začal chytat v 33 letech a ještě dnes chytá. Kuba Vahalík a Jaroslav Klečka naši junioři mají v zadnici torpédo, a pokud to vše sladí, tak nemám strach, že to jednou plně po nás nepřevezmou. Dominik Najzar to je kluk do nepohody, neremcá, maká a i přesto, že hraje proti starším klukům a holkám, tak to zatím nevzdává a snaží se, ale časem si myslím, že si to sedne a jak jsem psal výše, je možné začít i v 33 letech, když naše zákládající družstvo v roce 2006 bylo plné třicátníků a dnes se Dominik i prosadil střelecky a připravil i přihrávkou branku. Aleš Strnadel ten už nějakou dobu florbal hraje, přičemž začal v Sokolu, kde chytl všechny základy a u nás s holkami trénuje asi něco jiného, ale paradoxně některé finty, strategie pochytil a navádění hráče na stranu a pak „alou“ na druhou už pochytil celkem dobře, teď je otázka jestli by nebylo vhodné hrát se svými vrstevníky i v Sokole a třeba u nás pouze trénovat, jelikož než doroste aspoň do juniorského věku, tak je to ještě dlouhá cesta. Lenka Vahalíková herní praxi u nás i věkově nejmladší, a když jsem viděl, že kluci jí proti chlapům „šoupli“ do obrany měl jsem obavy, ale po pár měsících hraní, to zvládla a teď se soustředit ještě více na hru a bude to fajn. V prvním zápase Kozová a Konvičková byly cítit, že jsou na hřišti a i se prosadily, přičemž v druhém je vystřídaly Smolanová a Kyselá (ANO holky z družstva Koček, což ukazuje na naše přátelství a já stejně dodnes beru obě družstva, že patří k sobě, protože vyrostly ze stejného těsta, akorát cíle jsou jiné), které se stejnou měrou prosazovaly, takže doplnění proběhlo v naprostém souladu.
Veteráni – Klobouk dolů, někdy po zápasech ČFBU jsem ve svém, napíši středním věku dobitý a cítím se na 80 let, přičemž si nedokáži představit, jak se cítí chlapi, kterým je 40,50,60 a i více let! Nikdo je nešetřil a ani to nikdo nečekal, protože mladí prostě chtějí vyhrát, i když se jedná o úplně normální přátelský zápas. Navíc 3 x 10 minut čistý čas není turnajový čas jednoho zápasu 1 x 10 minut hrubého času, ale prostě skoro 50 minut jste na place a to ještě hrajete dva zápasy. V brance měli jistoty, když jeden zápas chytala Míša a druhý Jarda. Ti starší z veteránů se snažili a ze začátku to bylo spíše o tom se zase po delší době seznámit s hokejkou a míčem, což se možná projevilo v prvním zápase, který Ďáblíci vyhráli, ale druhý zápas to zase byla jiná káva a bylo poznat, že postupem času se veteráni chytli a i za přispění Honzy a Petra druhý zápas vyhráli 6:10, takže na zápasy 1:1. Hodně branek a pěkné výkony.
La Comtesse – No holky nemám co dodat, výsledky mluví za vše a když k tomu přičtu, že některé jste v nohám měly hodně minut na palubovce, tak jsem spokojený. Nicméně pro mě není důležitý výsledek, ale předvedená hra, která tentokrát byla vážně dobrá, protože máme výpadky v koncentraci a to hlavně na začátcích zápasů, ale tentokrát jsme měli menší výpadek pouze ve druhé třetině proti holkám ze Sokola, ale zase nám zůstalo to, že třetí třetiny máme nejlepší, což asi vážně je tou fyzičkou a zarputilostí. Momentálně máme dobré období, když se nám daří i v ČFBU a momentálně, když srovnám zápasy loňské FFL a teď, tak ke vší úctě jsme Sokolu a Kočkám více odskočili, ale zase jsem na zemi, protože u žen to je často jak na houpačce, tak jen snad zůstaneme co nejdéle na hoře s pokorou a chutí do práce pokračovat na zlepšování. Paradoxně máme v ženách asi nejmenší základnu, ale o to zase více jsme semknutí a ta parta je prostě perfektní, což u ženských družstev je někdy velký problém, ale když všechno sedí jak má, tak jde vše samozřejmě lépe.
Souhrn zápasů:
Ďáblici vs. SKP Veteráni 1 zápas 7:4
G+A: Klečka 1+3, Vahalík K. 2+2, Najzar 1+1, Vahalíková 1+0, Kozová 1+0, Konvičková 1+1 – Strnadel 0+3, Macík 1+0, Vahalík R. 0+1, Maďa 2+0, Adamec 1+0
Sestavy Veteráni:
G: Strnadlová M.
H: Lid R., Adamec, Maďa, Strnadel Jiří, Vahalík Radek, Hála, Macík
Ďáblíci:
G: Simper
H: Vahalík Kuba, Klečka, Najzar, Strnadel Aleš, Vahalíková, Kozová, Ivanová, Konvičková
Ďáblici vs. SKP Veteráni 2 zápas 6:10
G+A: Klečka 1+1, Vahalík 1+2, Kyselá 2+2, Smolanová 2+0, Strnadel Aleš 0+1 – Macík 6+2, Macháč J. 2+4, Strnadel Jiří 2+1, Adamec 0+2, Vahalík Radek 1+1,
Sestavy Veteráni:
G: Ivan Jaromír
H: Adamec, Maďa, Strnadel Jiří, Vahalík Radek, Hála, Macík, Macháč Jan
Ďáblíci:
G: Simper
H: Vahalík Kuba, Klečka, Najzar, Strnadel Aleš, Vahalíková, Smolanová, Kyselá
